PROČ JSEM SE ROZHODLA PSÁT BLOG

Moje potřeba něco sdělit do světa, přidat kousek sebe, mě DNES naplňuje. Dlouho jsem o tom přemýšlela ( asi 6 let zpátky). Pořád ty strachy, obavy.  Ano, i já je mám… Uvědomila jsem si na své cestě podnikání (30 let), že dnes chci dělat diametrálně něco jiného. Nastal ČAS.

Také si uvědomuji, že každých 11-13 let s pravidelností sobě vlastní, cítím vyhoření, odpor k té profesi výtvarníka, a to doslova. Už mě taková práce nebaví, nenaplňuje. Pořád dokola. Určitě to tak máte také. I když jsem svobodný a svobodomyslný člověk, což podnikání umožňuje, tak ten DEN prostě přijde.

Do podnikání v oblasti reklamy, grafiky, desinu a interiéru jsem skočila s nadšením (1991).

KONEČNĚ!

Byla jsem tak zapálená pro kreativní grafické návrhy, designová a interiérová řešení.  Jsou neotřelé a hlavně je nikdo nemá. Každou zakázku jsem brala jako VÝZVU. Navrhnout NĚCO, co tu ještě není viditelné, vnímatelné, okoukané. Nové myšlenky, kreativita v jakékoliv oblasti GRAFIKY, DESIGNU, INTERIÉRU.

JAK MĚ TO BAVILO!

Nespočet firem, pro které jsem připravovala grafické návrhy na cokoliv. Designová a interiérová řešení, často nadčasová ( TransGas, Zepter, lázně Klimkovice, Profiterm ). Účast na mnohých veřejných zakázkách ( Evo!, proč tam lezeš, děláš křoví !). To jsem po čase si uvědomovala, kruté. No, Je to zkušenost. Paradoxně mě tyto situace přesvědčily v tom, že jsem dobrá a umím ( dobrá je za 3), tak jedinečná.  Vybičovala jsem se k nadlidským výkonům. Mnoho výstav, kde jsem se zviditelnila v oblasti grafiky a malby. Našla jsem si nadnárodní společnost, firmu, pro kterou jsem kreativně pracovala dlouhých 11 let. Moc se mi to líbilo, mohla jsem mít volnou ruku ve všem, co mě, jako externímu výtvarníkovi zadali. FULL servis.

VYHOŘENÍ!!! Opět to přišlo.

Rozhodila jsem sítě. Co dál. Jak uživím auto na leasing, nájem a své skromné živobytí. Neměla jsem žádné očekávání, žádné.  Přišla odpověď ze skotského Arbroath. V tu dobu tam již byli všichni tři synové za prací. Přijeď, rychle, držím ti tady místo u bosse na bramborové farmě. Rychle jsem byla zabalená. Něco si půjčím od kluků… trika, ponožky, bundu. Z Ostravy do Prahy vlakem. Letecky to bylo jen slabé 2 hodiny z Prahy do Edinburghu.

Hned druhý den ráno jsme jeli se synem na farmu. Nevím, jestli to byl můj cíl. Dnes vím jedno. Zkušenost a těžká práce pro křehkou ženu. Práce a zase práce. Plakala jsem často. Osm hodin 8 týdnů na bramborové lince v průvanu z klimy.  Evo, neoškliv si podřadnou práci, když je dobře zaplacená … Velmi se mi ulevilo.

Našla jsem ještě i čas malovat. To byl únik ze světa tvrdé dřiny.

VELKÉ PONAUČENÍ PRO ŽIVOT

Domů jsem letěla s nadšením a vědomím, že budu mít na leasing auta (60 tisíc v báglu), než si najdu práci. Budu dělat cokoliv, jen ne kobzole !!! ( TRAUMA, které mě posílilo).

CO TĚ NEZNIČÍ, TO TĚ POSÍLÍ

Koukám do mailů, tam na mě vyskočí NABÍDKA PRÁCE. Mydlářská firma, která hledá externí pracovníky pro prodej ručního mýdla na jarmarcích. Skočit z duševní práce výtvarníka do práce obchodníka, prodejce, mi nešlo. Neměla jsem na výběr. Majitelka firmy řekla, že svítím, což znamená, že jsem pozitivní človíček, pro tuto práci jak dělaný. Naučila jsem se spoustu nového, poznala práci na jarmarku, práci s lidmi. Jak postavit stánek, jak oslovit zákazníka, jak mu prodat zboží, aby se vracel.  Líbilo se mi, cestovat pokaždé jinam a být mezi lidmi, které mé zkušenosti s mýdly oslovily.                

A NAJEDNOU JSEM BYLA OBCHODNÍK

Uvědomila jsem si, co mi ta práce dala i vzala. Mýdla mi přirostla k srdci. Měla jsem je ráda, časté plánování cest na jarmarky, úžasné tržby, které tenkrát před 14 léty ( 2007) předčily mé očekávání. Byla jsem zajištěná žena. Svobodná a nezávislá.