TAKÉ SE UŽ NEMŮŽETE DOČKAT ?

Hodně mi pomohly v krajinomalbě plenéry, posunují mne dopředu. Neustále se učím novým technikám, jak se vyjádřit v žánrech. Jednou jsem tak brouzdala po netu, vyskočí na mě zajímavá informace. Přihlásila jsem se. Aniž bych věděla, do čeho jdu. Poprvé jsem se účastnila Kumštování ve Valašských Kloboukách v roce 2014. Už léta sem jezdím ráda.

Ve Valašských Kloboukách se každoročně již dlouhá léta pořádají Mezinárodní Sympozia Valašské Kumštování. Jsou určena pro řezbáře, malíře, keramiky, sochaře. Tam jsem se hodně naučila. Naučila jsem se, jak malovat před publikem a nestydět se. Byla jsem toho názoru, že nikdo by neměl vidět, jak moje plátna vznikají. Jak moc jsem se spletla!!!  

Vše pro mne bylo nové, malovat na náměstí před zraky diváků, kolemjdoucích. Nevěděla jsem jak začít. Jak si poradit s tou novou situací. První den jsem jen tak chodila po náměstí a pozorovala ty řezbáře. Jejich obdivuhodný grif, kumšt. Strach a zábrany padly s první větou organizátora Jirky  “ už chci vidět něco namalovaného ”.

A tak jsem namalovala svůj první obraz před zraky lidí, kteří chodili kolem a pozorovali. Ponořila jsem se do svého světa, do své dimenze a najednou mi to šlo. Nevšímala jsem si lidí. Tady vás milí čtenáři chci ujistit, že vy můžete pracovat stejně, zajít někam do přírody nebo na kopce a bez ohledu, kdo kolem vás projde, malujte svůj námět, přeneste vizuální vjem na plátno, desku. Je to snadné.

Míváme ubytování v internátní škole. Na Dolním náměstí Valašských Klobouk byl prostor pro každého řezbáře či malíře. Každý měl již připravené téma. Symposium probíhá 5 dní, organizačním týmem je připravený bohatý program, spousta jídla, pití pro návštěvníky, kteří každoročně tímto skvěle připraveným  Kumštováním žijí. Je to již tradice.

Bylo zvykem přihlásit se do soutěže řezbářů a malířů.  Tak jsem se přihlásila.  Organizátoři mi přidělili číslo 7. Námět jsem neměla dopředu připravený, půjčila jsem si pohlednici od kolegy.  A namalovala starou radnici, museum, symbol Horního náměstí Valašských Klobouk. Jaké překvapení mne čekalo na konci vyhlášení soutěže. Obraz do města byl vyhodnocen a oceněn návštěvníky a odbornou komisí Symposia Valašského Kumštování 1. místem. Velmi všem děkuji za podporu a hlas k vítězství.

Další ročník jsem malovala mariánský sloup – symbol Dolního náměstí. 1. místo. WOW! Krásné sochy řezbářů, které byly ozdobou obou náměstí, lemovaly je. Každoročně byl vyhlášený řezbář s jedinečným námětem a realizovanou sochou do města. Ta úžasná atmosféra, lidé, hudba, vůně steaků, pivečka, rožněných klobásek, také slivovička byla k ochutnání. Každý řezbář či malíř přinesl košt vlastní slivovice.

Tož to bylo fajne. Dvě výstavy při zahájení Kumštování. Krásné obrazy malířů.

Sympozium Valašské Kumštování je jedno z nejkrásnějších svého druhu, tak společenské a má úžasnou atmosféru. Ráda sem jezdím. Mám tady své přátelé malíře, řezbáře, keramiky, fotografy. Spoustu legrace s klukama z Děčína. Načerpám zde energii, hodně inspirace a hodnotných názorů všech účastníků Kumštování. A psychicky si odpočinu. Měla jsem v době Kumštování výstavu obrazů s kolegy fotografy. Byla to krásná akce. Vydařená. Díky.

Kumštování ve Valašských Kloboukách navštíví mnoho zájemců této atraktivní akce z širokého okolí. Každoročně se tady snoubí extrémně mnoho kreativního nadšení, pozitivní energie z jedinečných skulptur, obrazů, keramických výtvorů. Lidé jsou po mnoha letech kulturně nároční, ale velmi přátelští. Při Symposiu Valašském Kumštování přijdete ke spoustě vzácných okamžiků.

Ročník 2018 jsem nestihla. Víte, milí čtenáři, byla jsem pozvaná synem do Skotska. Na 14 dní. Nedopravila jsem se ze skotského Arbroath GB do Ostravy CZ a zabalit auto s plátny, stojany, malířskými potřebami. Stala se nám taková nemilá situace se synovým pejskem. Prostě nám vyskočil z auta na jedné zastávce caffé při cestě na letiště do Edinburghu. Všimli jsme si pozdě. Hned jsme obrátili a jeli zpět. Než jsme Rendyho našli, letadlo bylo pryč.

Z účasti na Kumštování jsem se omluvila. O to srdečnější setkání pak bylo následující rok 2019. Malovala jsem sto let staré včelí úly v Huslenkách. Dle dobové fotky monochromaticky. Stačily mi dvě olejové barvy a plátno.

Letos 2021 budu také přítomná. Moc se těším. Termín stanovili organizátoři na srpen. Kamarádi, přátelé, kteří máte spoustu kreativity, chuť vytvořit krásná díla při Symposiu Valašské Kumštování ve Valašských Kloboukách, těším se na vás.