Už jste někdy malovali v plenéru?

Dlouho jsem odolávala účasti na plenérech. Nebyla jsem připravená malovat přírodu, krajiny, stromy. Musela jsem k tomu dozrát. Zjistit a otestovat své schopnosti přímo v reálu. Malovala jsem dosud koně, Kelty,  výjevy z Egyptské mytologie.

Jednou mne oslovila Galerie Mlejn v Ostravě. Pořádali léta plenéry. Co tam budu malovat … Nechtěla jsem vůbec na plenér jet. Nejsem krajinář.  Maluji hlavně face koní. Evo, budeš malovat  koně”.  A tak jsem jela.  

První seznámení s kolegy malíři byl ve Veselí v Odrách. Krásné pohledy a scenérie na Beskydy, malebné chalupy s odřenými omítkami a děravými ploty. Koukala jsem na to. Architektura mi nešla. Proč? Protože jsem volná grafika, nespoutaná, dynamická. Potřebuji se rozmáchnout.  A domky, ploty jsou perspektiva, geometrie, to musí být rovné. Ale oslovily mě ty kopce Beskyd. Měla jsem opravdu pěkný výhled do krajiny.

Postavila jsem stojan na kraj pole a začala malovat. Mám ráda atypické rozměry pláten. Jen vzala tubu olejové barvy a široký plochý štětec, skicla si protější kopce Beskyd. Měla jsem tu krajinu namalovanou během chvilky, jako by mi někdo “ Shůry” vedl ruku. Příroda kolem, nás inspirovala, prostředí kreativně posouvalo k výběru námětu pro malbu. Plenéry mě vlastně učí pozorovat, učím se dívat do krajiny a přenést vše vizuálně na plátno. 

UČÍME SE MALOVAT KOPCE, LOUKY, STROMY, OKOLÍ, STARÉ PLŮTKY, POTŮČKY, OPRÝSKANÉ OMÍTKY DOMŮ.

Je na každém, jak malbu uchopí. Našla jsem si svůj styl. Je důležité umět se dívat do krajiny. Já to ze začátku neuměla. Ale postupně jsem se tomu učila na každém plenéru. Svým jedinečným stylem, rukopisem. Nijak jsem to nestudovala. Jak se díváte do krajiny, tak to zachytíte na plátno.

Další z plenérů jsme navštívili v Odrách vodní  Mlýn Wesselský. Bylo se na co dívat. Krásný mlýn, který jako majetek vrátili původním majitelům zpět, byl zrekonstruován, pokoje, koupelna, kuchyně, místnost nad náhonem,  vše do původního stylu. Velká zahrada, pozemky.

První den se vždy jdeme projít, abychom načerpali inspiraci, vybrali motiv k malování. Večer jsme seděli v místnosti nad náhonem (kde nás večer rušily myšky v koši), hovořili a sdíleli své zkušenosti, zážitky. Vždyť se uvidíme zase až za rok. Druhý den jsme každý postavil stojan, plátno a malování v přírodě začalo. Namalovala jsem kozla z Jakubčovic v Odrách. A kozenka mi sežrala 3 jablka, než jsem ji nafotila, jak potřebuji pro svůj záměr. Pak z fotky v mobilu malovala. Docela náročné.

Rodný dům Johanna Gregora Mendela ve Vražném v Odrách je krásně zrekonstruovaný objekt. Kde jste si mohli zabukovat oslavu promocí, svatby, narozeniny, také ubytování po cyklisticky namáhavé trase. I my jsem zde strávili 6 dní k namalování svých pláten.

Namalovala jsem svou první kytici lučního kvítí pro svoji letitou přítelkyni z Prahy. Okno rodného domu Johanna Gregora Mendela ve Vražném. Uvědomíte si, jak je krásná příroda, okolní domy, sady, lesy, pastviny. Je to pro mě výlet do neznáma.  A velký relax. Do Oder jsme jezdívali často, přímo ve městě Odry.

Tam jsem namalovala uličku s domky. Moc mi to nešlo, musíte malovat rovně ty stěny, střechy. Musí to mít perspektivu. Každý rok se z malování v plenéru uspořádala výstava. Všichni něco upekli, přivezli vínečko, kávu, minerálky. Tak jsme uvítali organizátory a chlebodárce, kteří nás v našem úsilí malovat v přírodě podpořili. Každý pak věnoval 1 obraz městu jako poděkování. Někdy se podařilo i obraz na výstavě prodat. ÚSPĚCH.

Jindy jsem byla oslovena profesorem Jirkou z Valašských Klobouk na plenér do Drnovic, nebo také Brumova. Je to plenér studentů střední školy ve Valašských Kloboukách. Když jsme vylezli na kopec ( musíte s sebou vzít vše, uf ) zaujal mě pohled na protější stranu, kde stojí památník obětí vyhlazení dědiny Ploština u DRNOVIC. Přenesla jsem na plátno.

NAUČÍTE SE NAČRTNOUT MOTIV, OBJEKT, PRONIKNOUT DO PERSPEKTIVY. BUDETE JINÍ !

V Brumově u Valašských Klobouk jsem zase malovala v lese stromy. Nikde nebyly moc kopce, tak jsem postavila stojan přímo do lesa a přivřela oči. Naskytl se mi pěkný výjev k mé malbě. Použila jsem atypické plátno našepsované, zlehka začala malovat. Zase jsem se posunula v malbě. Tolik si tam odpočinete, načerpáte sílu a energii z přírody. To jsou chvíle k nezaplacení. Vyčistíte si psychiku od balastu. Nádhera.

Na Slezské Hartě jsme byli zase o kus dál. V poznání nových myšlenek, vlastního JÁ. Krásný dominantní kopec Roudný, přehrada, loďky a lodě, kde vás seznámí s plavbou po přehradě. Obeplují malý a velký okruh. Místo, kde si návštěvníci domlouvají pře IC prohlídky. I my jsme měli tu možnost krátké plavby po přehradě Slezská Harta.

Tento rok 2021 jsem přijala pozvání na plenér do Brumova se studenty profesora Jirky z Valašských Klobouk. Těším se. Profesor připraví zajímavý program, musí mít při tolika studentech krajinomalby. Ráda mu pomohu s přednáškou o krajinomalbě, kdy studenti mohou vidět nějaká moje plátna, ale i čerstvě namalovaná v plenéru. Jeden večer je pro studenty připravený životopisný film o Jacksonu Pollokovi, největším americkém malíři nebo o Salvadoru Dalí, katalánském malíři surrealismu.

UČÍME SE KOUKAT DO PŘÍRODY, NOVÉ TECHNIKY KRAJINOMALBY. 

Musím říci, že mezi studenty pozoruji výrazné talenty. Cítím se tam mezi nimi skvěle.

Hodně mi plenéry pomohly, posunují mne dopředu, neustále. Neustále se učím novým technikám, jak se vyjádřit v žánrech. Jezdím na Sympozia Valašské Kumštování do Valašských Klobouk. Ale o tom bude můj další příspěvek na blogu.

Jmenuji se Eva Dudová. Mám mnohaleté zkušenosti s olejomalbou na plátno. „ Z hůry dáno“ malovat. Jsem samouk, zdědila jsem geny. Svou tvorbu pro své klienty rozvíjím neustále dál. Je mnoho žánrů, které můžete se mnou obsáhnou. Namalovat můžete cokoliv a malovat na cokoliv. To vše vás naučím. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. http://eva-dudova.cz/ochrana-osobnich-udaju/