Sbíráte i bylinky? Přátelé, já se zabývám krom malby olejem i bylinkami. Sbírám je celý svůj život. Jsem spjata s přírodu. Když se ohlédnu zpět, používala jsem je vlastně odjakživa. Tenkrát jsem ale netušila, že se jimi budu zabývat v pozdním věku tak opravdově, jednoznačně a dlouho.
V mém životě přišlo období, kdy jsem tíhla k bylinám více a více. Přirozeně. Začala jsem je nejdříve sbírat. Postupně. Být v přírodě v období rozpuku bylin je krásné. Stačí se jen sehnout a utrhnout. Nabíjí Vás to pozitivní energií.
Sbírala jsem byliny tak, jak začaly rašit, postupně hned z jara. A s láskou. Ty totiž musíte sbírat s láskou. A ony Vám potom vydají ze sebe maximum. Pro krásu i pro zdraví byste měli konzumovat naklíčená semena. Vašemu tělu dodají patřičné enzymy, s jejichž pomocí mimo jiné potlačíte jarní únavu. Spíš se budete cítit jako znovunarození.
Zrovna je čas sběru medvědího česneku, obvykle březen. Každý rok přichází ten zelený zázrak v jiný měsíc. Někdy koncem února, jindy až začátkem dubna. Každý rok chodím do lesa natrhat ten blahodárný životabudič. Říká se, že medvědí česnek je používán jako léčivá rostlina, zelenina a pěstuje se i pro okrasu. Medvědí česnek používám na výrobu pesta, čerstvou natí se koření bílé polévky, omáčky, masa a podobně na chleba s máslem, do sendvičů.
Česneková chuť je mírnější než u kuchyňského česneku. Rostlina je jedlá celá. Přidávám do umixovaného pesta současně olej, kuličky barevného pepře a čerstvý stroužek česneku kuchyňského.
Současně s medvědím česnekem sbírám bršlici/kozí nohu. Je velmi zdravá. Bršlice kozí noha – plevel, který obsahuje 4× více vitamínu C než citrón! Bršlice kozí noha je v našich podmínkách skutečně považována především za plevel, kterého se je minimálně na zahradách potřeba zbavit. Ve skutečnosti se však jedná o účinnou léčivku. Bršlici kozí nohu lze využít mnoha způsoby. Z jejího oddenku si lze připravit čaj, čímž se neliší od mnoha dalších u nás běžně rostoucích rostlin.
Jenže mladé listy bršlice se hodí i na chléb s máslem či pomazánkou, rovněž do salátů a vyrobit z nich můžete i špenát nebo pesto, do polévek.
Kopřivu sbírám na lahodný a voňavý sirup. Dá se také používat v kuchyni jako špenát. Nejvhodnější jsou mladé rostliny sbírané brzy na jaře. Já ji maceruji s kolečky citronu 24 hodin, doporučuji převařenou vodu (vychládnout), sleji macerát a za stálého míchání přidávám cukr až do teploty 50 stupňů. Přidávám kyselinu citronovou a med. Slévám do vyvařených láhví, zavíčkuji. Velmi dobře chutná s vodou jako šťáva nebo přidám do čaje.
Využívány jsou hlavně listy, nicméně uplatnění nachází i nať či oddenek, ve kterých jsou obsaženy flavonoidy, fenolkarbonové kyseliny, a velké množství minerálních látek. Ideální období jejich sběru představuje jaro do konce května. Já si ale všimla, že mladá nová kopřiva raší ještě v září, čerstvá.
Do sirupu kopřivového přidávám jako bonus ještě hluchavku, řebříček a popenec se sedmikráskou. Je to vitamínová bomba a skvěle chutná. Sbírám listy mladé kopřivy, jen vršky.
Přichází meduňka a máta. Určitě máte na zahrádce plno této bylinky. Meduňka se v lidovém léčitelství používá do čajových směsí a k ochucení salátů, polévek či likérů. Já připravuji sirup. Stejným způsobem maceruji jako kopřivu. Tento lahodný nápoj z meduňky a máty je velmi žádaný. Dávám hodně máty I meduňky, to aby byl sirup nabouchaný minerály. Chladnou převařenou vodu. Je potom hodně voňavý po otevření láhve. Působí pro zklidnění psychiky a problémech s nespavostí.
Společně s aromatickou mátou pro příjemné a osvěžující aroma se užívají hlavně v syrovém stavu jako ochucovadla do salátů, koktejlů, nápojů mojito.
A další bylinka pampeliška nebo-li smetánka lékařská. Je úžasná od kořene až po květ. Máte ji na zahrádkách plno. Někdo ji ničí a hubí. Někdo upřednostní její léčivé schopnosti. Já jsem nakopala I kořen pampelišky, neboť je velice léčivý při rakovině. Já kořen nasušila a připravila si čaj, jako prevenci. Je velmi chutný s medem. Jednou jsem na zahrádce natrhala listy pampelišky do zeleninového salátu. Moc mi nechutnal. Ale listy jsou zdravé.
Vzpomínám si jako dítě, že květy pampelišky jsme sbírali a pletli do věnečku. Měli jsme ruce celé od mlíčí. Rodiče nám říkali, že pampeliška je jedovatá. Jak moc se pletli.
Protože chutná hořce? Právě hořkost je známkou léčivých hořčin. Klidně i jen sousto něčeho hořkého stimuluje celou kaskádu trávicích sekretů. Já si třeba utrhnu jednu dvě hlavičky a sním syrové. Koberec ze žlutých květů nás každý rok na jaře obšťastňuje. Připravuji z květů pampeliškový med. Do vyvařených skleniček slévám med z pampelišky a zapouštím klidně 3 květy nebo čisté 2 kořeny. Zavíčkuji a otočím dnem vzhůru.
Časem jsem začala připravovat pampeliškový sirup za studena macerováním v 3l sklenicích. Květy jsem nacpala povrch a průběžně je prosypala cukrem. Tak na slunci za oknem vydržely až do listopadu. V prosinci jsem je stáčela a řeknu Vám, že byla po sirupu sháňka veliká. Ano přátelé, jezdila jsem na jarmarky a farmářské trhy se svými produkty.
Já jsem v minulosti jezdívala na farmářské trhy i na Slovensko do Lokcy/Orava. A nejen tam. Bylo tam fajně. Naložila jsem večer auto svými ručně připravenými produkty, vzala své obrázky.
V době rozkvětu pampelišek I jiného bejlí jsem po farmářském trhu v Lokci ( končil asi kolem 13:30) vyběhla na kopce plné pampelišek, kopřiv, popence, hluchavky, kontryhele. Ó to bylo skvělé a blahodárné. Nabrala jsem tam tolik pozitivní energie. Ze dvou plných košů bylinek jsem se upřímně radovala.
Hned pak nastává období sběru mladých výhonků smrčku. Z těch jsem po maceraci za studena, pěkně napěchované ve velkých sklenicích s cukrem slévala šťávu už během týdne. Jezdila jsem na Oravu asi 5 let. Moc se mi tam dařilo. Získala jsem menší zakázky na obrazy, face koní, portréty.
Květy černého bezu jsem milovala. Nemohla jsem nenasbírat na sirup i bezový rosůlek nebo med. Víte přátelé, bez černý je velmi silná bylina na všechno. Je vynikající na bolesti hlavy, má schopnost pocení, proti kašli, na průdušky, ledviny, močový měchýř, záněty v krku. Bolesti kloubů, páteře. Po lžičkách se užívá rosůlek i med. Sirup pak do vody, do čaje. Za bezový sirup jsem získala ocenění regionální potravina.
V létě jsem vařila džemy z darů zahrádky. Rybíz s jostou a malinami. Takovou zahradní směs. Byla moc mňam. Když se blížil konec léta, dozrávaly špendlíky, voňavé až okrově žluté. Nejsladší byly vždy spadané v suché trávě. Když jsem je vysbírala hned, nebyly napíchnuté vosy. Takové bohatství máme na zahradě. Džem připravený ze špendlíků je skvělý, s kořením a cukrem. Vodu nedávejte, pustí okamžitě šťávu. Skořice, badyán dochutí tento vynikající džem. Mohu říci, že jste lepší neochutnali, vyrovná se meruňkovému.
Špendlíky stromy jsou dnes zřídka na zahradách. Plody se dají sbírat na kvas, podobně jako švestky.
pokračování příště … děkuji za vaše likes